HelenaVondráčková - A ty se ptáš, co já (1981) TEXT: To už bude rok, cos mi z vlaku mával. A teď najednou, krůček přede mnou, trochu vázne hlas, to se někdy
Hovoříms ní ve chvilkách osamělých a už dál nepromluví, nepromluví. Svou zrazenou ctí jen sobě se mstím. Mým životem jdou věci, jak jsou. Tvá dívka se má, já jméno jí dám. Dál s jménem jde mým. Já pádem tím poslední bezejmennou, jak se zdá, musím se stát, musím se stát. Píseň Poslední, bezejmenná - HelenaSvoupartu přátel ještě naštěstí mám, spolu krásně je nám, je nám. Svou partu přátel, co mě podržet má, jsem si našla i já, i já. Stůj, přestaň koníčka štvát. Hej, stůj, má se se stádem pást i ten tvůj, tak ať jen zahálí. Kůň chce si
qYTpAt.